Dobrá zpráva je, že ode dneška můžeš jinak :)

Dlouho jsem nepřidala nový článek i když mám mnoho námětů. Investovala jsem teď mnoho času do sebe, do setkávání se s vámi osobně a do vzdělání.

Rozhodla jsem se napsat na téma, které sleduji jako velmi časté. Kdo za to vlastně může? 

Pokud jsme v nějaké situaci, nejsme v ní náhodou. Nedostali jsme se tam jen tak. Nestalo se to ze dne na den. Nikdo vás nevzal a nepostavil na místo kde teď máte nějakou roli. To je logické a každý to přece ví. 

ALE

Jak se k tomu stavíte doopravdy? 

Může se to týkat čehokoliv. Rodiny, vztahu , práce, peněz i zdraví. Kdo za to může? Rodiče, protože vás nevodili na kroužek, který jste chtěli. Váš partner, protože není takový, jaký byste chtěli aby byl. Vaše dítě, protože se nechová podle vašich představ. Bývalá vašeho muže, protože ona je vinna za … šéf, protože nechápe že vy… váš lékař, protože vám nenapsal správný lék… A do nekonečna můžeme hledat ty situace kde ON je vinen.

A já říkám, TY jsi ten, kdo si to způsobil. 

Víte, má to ale jednu obrovskou výhodu. Když začnete dělat něco jinak, můžete být ten kdo způsobí změnu. Můžete být ten, kdo se bude mít od teď lépe. Můžete být ten, kdo se uzdraví přesto, že máte diagnózu. Můžete být ten, kdo bude mít ty nejlepší děti na světě. Můžete být ten, kdo vybuduje skvělé vztahy. Můžete být ten, kdo vydělá peníze nejen na složenky ale i na sny.

Je tu taky jedna špatná zpráva, chtít nestačí.

Když už jsme si zanadávali, potom se zasnili, jak bychom to chtěli.. Co to takhle začít i dělat?

Ze začátku je to těžké. Já vím. Nejde to samo. Máte zajeté koleje. Je třeba se zbavit pout. Je třeba to ustát. Je třeba vytrvat.

To se řekne… vždyť já ale.. taky mi to chodí na mysl. Ale to rozhodnutí jestli tuhle myšlenku zahodím a zbořím ji činem je na mne. A tu tvoji myšlenku? Co s ní? Kdo za to může? Jediné na čem záleží: pro co se dnes a zítra a třeba i 10x denně rozhodneš. Pořád znova. ROZHODNUTÍ

Jsou krize. Jsou situace, kdy začnou chodit zlé komentáře, kdy se odvrátí lidé, kteří tu roky byli. Jsou chvíle, kdy už prostě nemůžeš.. A kdo za to může? Jen ty jsi ten kdo může zvednout zadek a jít i přes to dál a vystoupat znovu nahoru. A když budeš chtít, najdeš lidi, kteří ti podají ruku a přitáhnou tě výš, nebo půjdou vedle tebe a bude to příjemný čas. Ti lidé existují. Ti lidé přijdou když jim to dovolíš. Ti lidé se na tebe nevykašlou, když jim řekneš jak to myslíš. Ti lidé tady jsou i pro tebe.

Žádný člověk se nebude nikdy chovat podle tvých představ, protože on má svou vlastní představu. Tak moc by sis přál, aby tě lidé brali takového jaký jsi. Tak dovol ty jim být tím kdo jsou, ne tím, kým by sis přál aby byli. Je to vzájemné.

Na tobě je, jak se rozhodneš. 

Ty můžeš.

Pokud chceš přidej se k nám 🙂